
Obuvnický podnik, založený ve Zlíně sourozenci Baťovými 21. září 1894 se příznivě rozvíjel a brzy se začal urychlovat také rozvoj celého města. Starobylé město řemeslníků a obchodníků se přetvářelo do podoby důležitého průmyslového střediska.
Nový obuvnický podnik, vedený Tomášem Baťou (1876-1932) brzy získal moderní tovární budovy (1900, 1906), vzrůstal počet zaměstnanců, šířilo se dobré jméno Baťových bot.y. Ve Zlíně vzniklo v letech 1899-1910 ještě pět jiných továren na boty.
Za první světové války zlínské továrny dodávaly miliony párů bot rakousko-uherské armádě, výroba stoupala. Roku 1918 pracovalo v Baťově továrně 4000 zaměstnanců. Poválečná krize utlumila rozvoj, menší zlínské továrny zanikly, udržela se Baťova firma, ale i ona musela snižovat výrobu.
Krizi překonal Tomáš Baťa odvážným rozhodnutím: v září 1922 snížil cenu svých bot na polovinu, levnými výrobky rázem získal tisíce zákazníků, ovládl trh a stal se československým králem obuvi. A vzápětí jeho zlínský závod startoval k nevídanému rozvoji. V letech 1923-1938 vyrostl na okraji města rozsáhlý tovární areál s desítkami moderních budov. Podnik, vybavený nejmodernějšími stroji, přijímal tisíce nových zaměstnanců, firma chrlila miliony párů bot. Vedle nich se zde vyráběly také stroje, gumárenské, chemické a textilní výrobky atd. V Československu i mnoha zemích Evropy rostla síť Baťových obchodů s obuví.
Katastrofální důsledky Mnichova, německé okupace a druhé světové války zastavily rozmach Baťových podniků i Zlína. Německá okupace podřídila závody válečnému režimu, americké bombardování r.1944 zničilo velkou část zlínských továren. Český obuvnický průmysl každoročně produkuje méně obuvi, klesají také tržby celého odvětví. Zatímco ještě v roce 1989 se u nás vyrobilo přes 73 mil. párů obuvi, loni to bylo již jen 12,5 mil. Trh je zaplaven levnými dovozy z Asie. Z Vietnamu, Číny nebo dalších asijských zemí pochází v současné době drtivá většina produkce světových obuvnických firem. Největším výrobcem obuvi na světě je tedy Čína, ale velmocí se stává rovněž Vietnam. Šance českých firem je ve specializaci a vzniku malých firem, protože levné asijské produkci se konkurovat nedá. Nutná je rovněž i výrobní specializace, není možné vyrábět u jednoho výrobce širokou škálu vzorů obuvi, protože vstupní náklady jsou relativně vysoké. Ve Zlíně je největší závod na výrobu obuvi, který založil Tomáš Baťa. Menší obuvnické závody jsou v Třebíči, Skutči a Zruči nad Sázavou. Obuvnický průmysl v současnosti vykazuje největší podíl na tržbách v rámci kožedělného průmyslu.