Kromě úrodných nížin v moravských úvalech má kraj nekvalitní půdu, která se hodí spíš pro pastevectví. Průmysl zpracovatelský a gumárenský, kovodělný a elektrotechnický. Ekonomicky patří kraj k těm zaostalejším, mnohé podniky po privatizaci v 90. letech 20. století stagnují či krachují a špatná dopravní obslužnost v hornatém terénu také nepomáhá. 31. 12. 2009 nezaměstnanost dosahovala hodnoty 10,83%.

Obuvnický podnik, založený ve Zlíně sourozenci Baťovými 21. září 1894 se příznivě rozvíjel a brzy se začal urychlovat také rozvoj celého města. Starobylé město řemeslníků a obchodníků se přetvářelo do podoby  důležitého průmyslového střediska.

Nový obuvnický podnik, vedený Tomášem Baťou (1876-1932) brzy získal moderní tovární budovy (1900, 1906), vzrůstal počet zaměstnanců, šířilo se dobré jméno Baťových bot.y. Ve Zlíně vzniklo v letech 1899-1910 ještě pět  jiných továren na boty. 

Za první světové války zlínské továrny dodávaly miliony párů bot rakousko-uherské armádě, výroba stoupala. Roku 1918 pracovalo v  Baťově továrně 4000 zaměstnanců. Poválečná krize utlumila rozvoj, menší zlínské továrny zanikly, udržela se Baťova firma, ale i ona musela snižovat výrobu.

Krizi překonal Tomáš Baťa odvážným rozhodnutím: v září 1922 snížil cenu svých bot na polovinu, levnými výrobky rázem získal tisíce zákazníků, ovládl trh a stal se československým králem obuvi.  A vzápětí jeho zlínský závod startoval k nevídanému rozvoji. V letech 1923-1938 vyrostl na okraji města rozsáhlý tovární areál s desítkami moderních budov. Podnik, vybavený nejmodernějšími stroji, přijímal  tisíce nových zaměstnanců, firma chrlila miliony párů bot. Vedle nich se zde vyráběly také stroje, gumárenské, chemické a textilní výrobky atd. V Československu i mnoha zemích Evropy rostla síť Baťových obchodů s obuví.

Katastrofální důsledky Mnichova, německé okupace a druhé světové války zastavily rozmach Baťových podniků i Zlína. Německá okupace podřídila závody válečnému režimu, americké bombardování r.1944 zničilo velkou část zlínských továren. Český obuvnický průmysl každoročně produkuje méně obuvi, klesají také tržby celého odvětví. Zatímco ještě v roce 1989 se u nás vyrobilo přes 73 mil. párů obuvi, loni to bylo již jen 12,5 mil. Trh je zaplaven levnými dovozy z Asie. Z Vietnamu, Číny nebo dalších asijských zemí pochází v současné době drtivá většina produkce světových obuvnických firem. Největším výrobcem obuvi na světě je tedy Čína, ale velmocí se stává rovněž Vietnam. Šance českých firem je ve specializaci a vzniku malých firem, protože levné asijské produkci se konkurovat nedá. Nutná je rovněž i výrobní specializace, není možné vyrábět u jednoho výrobce širokou škálu vzorů obuvi, protože vstupní náklady jsou relativně vysoké. Ve Zlíně je největší závod na výrobu obuvi, který založil Tomáš Baťa. Menší obuvnické závody jsou v Třebíči, Skutči a Zruči nad Sázavou. Obuvnický průmysl v současnosti vykazuje největší podíl na tržbách v rámci kožedělného průmyslu.

Společnost KOMPONENTY, a.s. ZLÍN má dlouholetou tradici a zkušenosti s vývojem, výrobou i prodejem komponentů a to nejen pro obuvnickou výrobu. Nabízí široký výběr výrobků od pryžových podešví a podpatků po kompaktní a lehčené pryžové desky, gumárenské směsi, obuvnické chemikálie a suroviny pro gumárenskou výrobu, podešve z materiálů PU, TPE, PVC a EVA, vkládací stélky s rozdílnými užitnými vlastnostmi, pryžové a plastové dílce neobuvnického charakteru, výrobky z technické pryže, výrobky pro automobilový průmysl atd. Při výrobě komponentů se využívá různých výrobních technologií jako např. lisování, vstřikování, lití apod.

STROJÍRENSTVÍ

Strojírenství je technický obor, který je postaven na základech fyziky a nauky o materiálech. Strojírenství se zabývá návrhem, výrobou a údržbou strojů a zařízení. Je to jedna z nejstarších a nejobsáhlejších technických disciplín.

Strojírenství zahrnuje poznatky z mechaniky, kinematiky, dynamiky, hydromechaniky, termomechaniky a nauky o materiálech. Strojní inženýři používají znalosti z těchto oborů spolu s nástroji, jako jsou CAD, rapid prototyping a správa životního cyklu výrobku ke konstrukci turbín, jaderných reaktorů, motorových vozidel, letadel, lodí a mnoha dalších strojů a zařízení.

Strojírenství se nejrychleji rozvíjelo v průběhu průmyslové revoluce, nicméně jeho počátky lze vysledovat již ve starověku. V tomto oboru dochází k neustálému vývoji, strojní inženýři se dnes pohybují v oblastech jako biomechanika, mechatronika, nanotechnologie a kompozity.

Jan Mazáč - EBEN

Chemický průmysl zahrnuje širokou škálu používaných technologií a dodává rozmanité produkty. Závody anorganické chemie produkují např. amoniak, dusík, hydroxid sodný, kyselinu sírovou nebo kyselinu dusičnou. Petrochemický průmysl vyrábí např. ethylen, propylen, benzen, styren a další organické látky. Agrochemické firmy produkují průmyslová hnojiva, insekticidy, herbicidy atd. Plastikářský průmysl nabízí např. polyethylen, polyestery, polyisopren, neopren, polyuretan aj. Specializované chemické závody produkují výbušniny a jejich složky (např. nitroglycerin, nitrocelulózu, dusičnan amonný), potravinářská aditiva (např. vanilín, kyselina citrónová) nebo kosmetické složky (parabeny, kyselina stearová atd.)

Ascoprot Biotech, s.r.o.

Biotechnologická spin-off firma zabývající se podporou biochemického a farmaceutického výzkumu, zejména chemií proteinů. Připravujeme rekombinantní proteiny, vyvíjíme expresní systémy, syntetizujeme geny, provádíme experimentální studie.

ACLP - Ing. Lubomír Přibyla

Inženýrské služby-plošné spoje, elektronické bloky,oxymetry, pyranometry, syřitelnost mléka, kapilární elektroforéza (více na www.ACLP.eu)